Aneb lstivá ježibabka v akci.

Bylo krásné sluneční ráno. Pan hasič Nosič ještě spal, když v tu zazvonil telefon. Volali obyvatelé města Smíchova, že chaloupka babky Ježibabky hoří. Pan Nosič tam okamžitě přijel se svým hasičským sborem. Chaloupka nešla uhasit. Pomáhali i obyvatelé Smíchova. Najednou slyší křik o pomoc. Pan Nosič se vydal zachránit paní babku Ježibabku. Pan Nosič po dlouhé cestě velkou chaloupkou usíná. Viděla ho Ježibabka. Nebyla zmatená ani zraněná, vše si pečlivě naplánovala. Chaloupku měla pojištěnou, a tak jí podpálila sama. Ježibabka však nevyšla předním vchodem, ale zadním vchodem kde byl zaparkován vůz pana Nosiče. Sedla do něj a jela do pojišťovny pro peníze. Obyvatelé jí ale viděli a šli to oznámit na policii. V tom se probudil hasič Nosič a vidí, co se stalo, vyjde z chaloupky. Za týden je po všem i po povolání pana hasiče Nosiče. Vyhodily ho totiž z práce za nezodpovědnost. Pan Nosič teď prodává ovoce a zeleninu. Má se lépe, než když byl hasič.

Konec

Jak hoří Perníková chaloupka

Byla jedna perníková bába, která bydlela v perníkové chaloupce. Byla jí zima, tak šla podpálit dříví v kamnech, ale neměla sirky. Šla do nedalekého krámu, ale tam neměli sirky, zato měli nějakou novinku, říká se jí zapalovač. Tak ho koupila. Byla doma a šla podpálit dříví, ale neuměla s tou novinkou, tak tedy omylem zapálila svojí chaloupku.

         Chaloupka začala hasit všema lektvarama, ale nepomohlo to. Byla velice nešťastná. Nevěděla, co má dělat.

         Naštěstí šli okolo Jeníček a Mařenka a viděli, jak hoří perníková chaloupka. Šli dovnitř, a vzali ježibabu z chalupy. Hned zavolali hasiče. Věděli jejich telefonní číslo, protože se ho učili ve škole. Hasiči tam byli do pěti minut.

         Nejdříve začali hasit šlehačkou, ale ta nepomáhala. Tak přivezli cisternu mléka a hasili znovu. Mléko mnohem lépe hasilo než šlehačka. Potom ještě přivezli spoustu zakysané smetany. Zakysanou smetanu vmíchali do mléka. Konečně uhasily oheň. Jenomže perníková chaloupka byla kyselá, nebyla tak dobrá a sladká jako dřív. Pro perníkovou bábu to byla smutná zpráva. Byla ale ráda, že má aspoň nějakou chaloupku. Poděkovala Jeníčkovi a Mařence i hasičům. Obdarovala je kyselými perníky.

A to je konec pohádky.

 

Mravenčí hasiči a skřítek Zápalník v Mravenčíně

Bylo jednou jedno městečko, kde žili v pokoji a míru mravenci jmenovalo se Mravenčín.

         Ale jednoho parného dne vylezl z nory zlý a chamtivý skřítek Zápalník, který zapaloval a podpaloval vše živé a neživé. Byl to zkrátka takový chodící zapalovač. Takže podpaloval a zapaloval pomalu celý les a mravenci měli málo muž, a tak sháněli co nejvíce mužů, ale jeden jim pořád chyběl a nemohli nikoho sehnat, tak se přihlásil desetiletý mravenčík a chtěl pomoci. Hasiči mu řekli, že ano. Tak on šel a vzal si omylem hadici s pěnou a nemohl jí udržet. Stříkal proto místo na stromy na Zápalníka a ten to chytal do huby a ta mýdlová voda mu uhasila v krku ten plamen. A od té doby plival samé bublinky a běhá okolo lesa a jestli se už neuběhal, běhá tam až do dnes. Mravenečkové se radovali a malý mraveneček se stal hrdinou a dostal i medaili za statečnost. Ostatní mravenečkové sázeli nové stromy, které vyrostly za pár dní.

Konec pohádky